Historie

1913-1921
Již od roku 1913 usilovali někteří občané o zřízení dobrovolného sboru hasičského. Ze strany obecního výboru ale nebylo dosti dobré vůle, aby obec zaručila zajištění obnosu na zakoupení nové stříkačky.
V té době měla obec hasící nářadí v podobě čtyřkolové stříkačky (prastarého systému, jak se píše v hasičské kronice), do které se voda musela nalévat ručně a nevyhovovala rozmáhajícím se požárům.
Následně vypukla strašlivá světová válka a občané, nadšení pro požárnictví, odešli z domovů a museli bojovat za cizí věc na frontě. Někteří z nich už se domů nevrátili. Myšlenka zřízení hasičského sboru se tak odsunula do roku 1921.
1921
Dne 18. října 1921 se konala schůze obecního zastupitelstva, na které se usneslo jednohlasně zakoupení nové stříkačky. Pan František Stratil a Jiří Hradil byli pověřeni jednáním s firmou Raimund August. Smékal v Čechách pod Kosířem, což byla nejstarší továrna na stříkačky, čerpadla a hasičské náčiní v Rakousku-Uhersku. Dalšího jednání zastupitelstva už se účastnili i zástupci jmenované továrny a bylo ihned rozhodnuto o zakoupení stříkačky.


1922
Ustavující valná hromada se konala 29. ledna 1922. Předsedající schůze pan František Mach připomněl důležitost a účel sboru. Zdůraznil hesla "Vlasti k obraně, bližnímu k ochraně" a "Jeden za všechny a všichni za jednoho." Do sboru se ihned přihlásilo 19 členů, jejichž jména z úcty k nim zveřejňujeme: Stratil František, Hradil Jiří, Vočka Jiří, Mach František, Hanák Alois, Koudelný Karel, Peřina Josef, Burget Jan, Dostál Karel, Opluštil Jaroslav, Malý Josef, Vočka Josef, Konopka Jan, Mach Josef, Dostál Vojtěch, Dostál Ladislav, Langr Jan, Opletal Josef, Poprach Jaroslav.
Vedení sboru
Na zakládající schůzi proběhly volby vedení sboru. Starostou zvolen Stratil František, náčelníkem Hradil Jiří, podnáčelníky Mach František a Hanák Alois. Do výboru dále zvoleni místostarostou Langr Jan, jednatelem Vočka Jiří a řádnými členy Burget Jan, Koudelný Karel a Peřina Josef.
Trubači sboru byli zvoleni Mach Josef a Dostál Vojtěch.
Všichni zvolení prohlašují, že volbu přijímají. Tak vchází v život "Sbor dobrovolných hasičů v Hynkově."


Vybavení
Z továrny R.A. Smékal bylo zakoupeno:
- čtyřkolová stříkačka se vším příslušenstvím (100 metrů hadic, 3 oddíly savic, atd.) za 29 000 Kč
- 20 přilbic za 2636 Kč
- 25 opasků se sekyrkami za 4630 Kč
- 3 povelky, 10 píšťalek, 2 horny a 2 požární háky za 620 Kč
- 25 služebních oděvů v ceně 2284 Kč
- 25 tmavomodrých čapek v ceně 1000 Kč
Sbor dobrovolných hasičů v Nákle daroval našemu sboru 6 přilbic.
Křest ohněm
Dne 28. ledna 1923 byl sbor povolán k požáru továrny na nábytek V. Svobody ve Lhotě nad Moravou. Byl to první zásah našeho mladého sboru. Záchranných prací se účastnilo 20 členů.
1925: Stodola a požáry v okolí
Dne 27. července 1925 udeřil blesk do stodoly paní Zatloukalové na Hynkově. Naši hasiči požár lokalizovali a úspěšně zažehnal nebezpečí. Téhož roku také vyjížděli ke dvěma požárům ve Skrbeni.
Dva velké požáry na Hynkově
V roce 1931 zasáhl sbor do dvou velkých požárů na Hynkově. Dne 5. srpna kolem 1 hodiny v noci zachvátil oheň stodolu pana Josefa Svozila. Během krátké chvíle se rozšířil do celého stavení. Našemu sboru se jen tak tak podařilo dravé živly zdolat. Štěstím tehdy bylo tiché bezvětří, jinak by oheň přeskočil i na všechny okolní domky.
Druhým požár vypukl 3. listopadu kolem půlnoci v domku Michala Chomického číslo 23. Rozšířil se rychle na sousední domky, náš sbor chránil ohrožený domek Jiřího Hradila, ale v té chvíli přeletěly plameny přes dva domky ještě stojící na stavení Jana Bendy. Pomoc cizích sborů zde ještě nebyla, spěchali jsme chránit domek Melichara Osiky, ale v tom již vyšlehly plameny z domku J. Hradila. V této zoufalé situaci, kdy se oheň šířil ze dvou stran, náš sbor nemohl z důvodu nedostatku hadic téměř nic dělat. Čekalo se na záchranu od ostatních sborů, které však dlouho nepřicházely. Konečně! Přijíždějí požárníci z Příkaz, Lhoty, Olomouce, Nákla a Střeně, a vybaveni svými motorovými stříkačkami požár zdolávají. Tenkrát lehlo popelem 7 domků.
Přírůstky do sboru
1922: Malý Josef, Kvapil Jindřich, Doležel Jiří, Jaroš Florián, Halíř Hynek, Sklenář Josef, Sklenář František, Úchvat Jan, Pešák František, Vítek František
1923: Přidal František, Dokoupil Martin
1924: Vočka Jan, Poprach Josef, Konopka Josef, Kvapil Josef, Lacina Vladimír
1925: Dohnal František, Zapletal Ladislav
1927: Chomický Michal
1929: Poprach Karel, Přidal Květoslav, Říman Ludvík, Zatloukal František, Malaska František
1930: Poprach Jaroslav ml., Vočka Václav, Vočka Antonín, Velfl František
Ženy ve sboru
V roce 1928 vstoupily do sboru za činné členky též děvčata, jsou to Poprachová Marie, Kvapilová Marie, Jarošová Milada a Bendová Drahomíra. V roce 1930 pak Opletalová Františka a Peřinová Marie.
Navštěvovaly pilně všechna cvičení a zúčastňují se také zásahů při požárech.
Změny v náčelnictví
Na členské schůzi 6. ledna 1927 se vzdal funkce první náčelník Jiří Hradil a vystoupil ze sboru, následován také podnáčelníky Aloisem Hanákem, Úchvatem Janem, Přidalem Květoslavem a Malým Josefem. Jak uvádí hasičská kronika, měli k tomu "nějaké malicherné důvody." V příští schůzi byl zvolen náčelníkem František Mach, podnáčelníky pak Karel Koudelný a Josef Vočka.
Postavení hasičské zbrojnice
V roce 1930 sbor postavil hasičskou zbrojnici, a to svým nákladem za 10 000 Kč. Od svého založení až do tohoto roku měl sbor uschované hasící nářadí v kůlně u paní Zatloukalové. Veškeré stavební práce, včetně dovozu materiálu zajišťoval sbor a občané obce. Členové sboru vykonali mnoho práce zdarma. Největší dík a uznání patří bratrům Janu Langrovi a Josefu Opletalovi, kteří každodenně konali nezištně práce po dobu celé stavby.
Tragická smrt náčelníka
Dne 15. června 1931 skončil tragicky svůj život bratr náčelník František Mach. Při posuzování fůry sena na poli nešťastně upadl z fůry a utrpěl těžká zranění, kterým na místě podlehl. Byl druhým náčelníkem našeho sboru. Pohřbu se účastnily mimo našeho také bratři ze sborů Horka, Příkazy, Břuchotín, Křelov, Řepčín a Lhota. U hrobu promluvil s dojemnými slovy br. Rudolf Weiss, župní jednatel z Hodolan.
Třetí náčelník
Po smrti br. Macha byl novým náčelníkem zvolen br. Jiří Vočka. Od založení sboru zastával funkci jednatele. Na přání všech členů sboru si ponechává i tuto funkci.
Kronikář
Náčelník Jiří Vočka pověřil rolníka Josefa Konopku založením hasičské kroniky a sepsáním pamětí sboru.
Bleskový výjezd do Březové
V neděli 28. února 1932 vyšlehly plameny v Březové u Litovle. Na základě poplašného signálu měl náš sbor plnou pohotovost již za 5 a půl minuty a za 11 minut byli hasiči na místě požáru. Zúčastnili se zachraňovacích prací se strojem a 19 bratry. Čtyři stavení tenkrát lehla popelem.
Cvičení: Pumový útok na školu
Dne 15. května 1932 se při krajském sjezdu hasičstva v Olomouci uskutečnilo cvičení, při kterém byl proveden letecký pumový útok na školní budovu za plného vyučování. Zachraňovací práce ukázaly olomoucké sbory.
Hasiči a divadlo
V roce 1932 se sbor chopil také práce kulturní a vzdělávací. Byly nacvičeny a odehrány dvě divadelní představení. Byl to "Edáček a Filuta" a "Románek panny Aninky." Druhá hra byla sehrána v lese, v přírodě, a s velkým úspěchem bylo přijato u obecenstva, které se sjelo z celého okolí.
Motorová stříkačka
V roce 1933 si hasiči splnili dávnou touhu a přání, kterým bylo pořízení motorové stříkačky. Nová dvoukolová stříkačka a k tomu ještě 120 metrů hadic bylo opět objednáno v Hasičských závodech v Čechách pod Kosířem, a to za cenu 28 000 Kč. Dosavadní ruční stříkačku dal sbor jako protiúčet v hodnotě 9 000 Kč. Sbor zaplatil dalších 6 000 Kč a zbylých 13 000 Kč pak bezúročně spláceli z vlastních prostředků a také řádných příspěvků od obce. Velkým příspěvkem byl také dar od místní omladiny v hodnotě 2500 Kč, který byl věnován z uspořádané slavnosti "Kácení máje."

Slavnost při předání nové stříkačky
Dne 25. června 1933 uspořádal sbor slavnost, při které předalo obecní zastupitelstvo novou stříkačku hasičskému sboru. Za obec promluvil člen zastupitelstva p. Karel Dostál, za hasičskou župní jednotu jednatel br. Rudolf Weiss. Ten ve své řeči vyzvedl a ocenil význam práce hasičstva. Zdůraznil, že s pomocí nové stříkačky může sbor čelit nebezpečím proti rudému živlu. Při této slavnosti proběhlo požární cvičení za účasti sborů z Příkaz a Skrbeně.
Nový starosta
První starosta František Stratil se dne 15. ledna 1934 vzdal funkce starosty. Byl zakládajícím členem sboru, který jej vedl dlouhých 12 roků k plné spokojenosti. Při valné hromadě ocenil náčelník Jiří Vočka jeho práce za dlouholetou činnost ve sboru a s vřelými slovy mu za vše poděkoval. Druhým starostou byl následně zvolen Jan Langr.

1937: trojitá volba starosty
Na valné hromadě v lednu 1937 byl starostou zvolen opět bratr Langr na další tříleté období. Vzhledem k jeho stěhování se ale během jara vzdal funkce. Br. Langr byl členem sboru od založení a pracoval vždy svědomitě pro blaho sboru.
Do do čela sboru byl pak dne 24. dubna zvolen br. Josef Opletal. Osud mu ale nedopřál dlouhého starostování. Dne 26. května se vracel ze svého zaměstnání v Řepčíně, kde pracoval v ocelárnách jako slévač. Jel na kole, ve spěchu před bouří. Domů už ale nedojel. Blízko Skrbeně byl zasažen bleskem. Veškeré oživovací pokusy byly marné. Bratr Opletal byl zakládajícím členem sboru a konal vždy čestně a nezištně každou práci. od počátku byl trubačem sboru. Naposledy členy svolával trubkou na členskou schůzi, která ho pak zvolila starostou. Netušil, že své hasiče svolává naposled, ale prý to tenkrát znělo, jako by jeho trubka žalostně plakala. Sbor v něm ztratil dobrého člena a pracovníka.
Po úmrtí br. Opletala byl zvolen novým starostou br. Josef Vočka. V tomto roce se tak jednalo již o třetí volbu starosty.
